Džungle před tabulí aneb hedvábný brkoslav

Na úvod jeden starý vtip:

Policajt: „Kam jsi schoval peníze?“
Tlumočník: „Kam jsi schoval peníze?“
Zloděj: „Neřeknu.“
Tlumočník: „Neřekne.“
Policajt: „Když neřekneš, zavřeme tě.“
Tlumočník: „Když neřekneš, zavřou tě.“
Zloděj: „Neřeknu.“
Tlumočník: „Neřekne.“
Policajt: „Když neřekneš, zastřelím tě.“
Tlumočník: „Když neřekneš, zastřelí tě.“
Zloděj: „Schoval jsem je v kuchyni pod podlahou.“
Tlumočník: „Neřekne.“

Co je v tom vtipu špatně? Ano, správně. Špatně je tlumočníkova výpověď ve třetí osobě.  Správně má říci „Neřeknu“.

Tlumočení u zkoušky má jedno základní úskalí. Musíte znát natolik dobře terminologii daného předmětu v obou jazycích, abyste dokázali odlišit, kdy zkoušející odpovídá správně a kdy ne nebo kdy třeba použije jen nesprávný tvar jinak správného výrazu.

Když bude mít například přednášející k dispozici vyobrazení lidského ucha a bude ukazovat na jednotlivé části a hovořit o nich, nemusíte ani přesně znát anatomické pojmy v jeho jazyce, stačí když budete ve svém jazyce pojmenovávat to, co přednášející ukazuje – zvukovod, hlemýžď, třmínek. U zkoušky je tomu jinak. Máte před sebou vyobrazení lidského ucha, zkoušející ukazuje jednotlivé části, ale vy musíte zároveň vědět, zda je zkoušený pojmenovává správně, tedy hlemýždě jako hlemýžď, třmínek jako třmínek apod. A zda skutečně říká třmínek, a ne třeba řemínek.

Kuriózní situace mohou nastat v důsledku různých etymologií některých pojmenování. Tak se například jednou zeptala zkoušející jedné studentky, proč se savcům říká savci. A chtěla slyšet, že je to proto, že sají mléko. Rusky jsou savci млекопитающие, což je odvozeno ze slov „mléko“ a „živit se“, čili něco jako mlékojedi. Studentka tedy dostala otázku, proč se mlékojedům říká mlékojedi. To, že se živí mlékem, je pak nabíledni.

Obdobně by odpověděla správně i na otázku, jaký hospodářský význam má bourec morušový. Jeho ruské jméno тутовый шелкопряд nám totiž zcela jasně říká, že přede (пряд) hedvábí (шелк). Ale pozor, neplést si „přadláka hedvábí“ s hedvábníkem. To je rod ptáků z čeledi hedvábníkovití, jehož jediným zástupcem je hedvábník šedý, rusky сорокопутовый свиристель, který ve svém jméně žádné hedvábí (na rozdíl od českého názvu) nemá. Zato má ve jméně ťuhýka (сорокопут) a brkoslava (свиристель).

Jiná zkoušející chtěla po studentovi, aby pojmenoval sklivec, rusky стекловидное тело (doslova „sklovité těleso“). Rozhovor u zkoušky pak vypadal následovně:
Zkoušející: „Jak se jmenuje to sklovité těleso uvnitř oka?“
Tlumočník: „Jak se jmenuje to sklovité těleso uvnitř oka?“
Student: „Sklovité těleso?“
Tlumočník: „Sklivec?“
Zkoušející: „Ano, správně!“

A trepka (Paramecium) je rusky туфелька (trepka).

1 reply
  1. Libor
    Libor says:

    To je z tvé praxe? Jestli ano, tak bys mi mohl tlumočit příští týden, já dělám zkoušku z teorie korporátního práva.

Trackbacks & Pingbacks

Komentáře jsou uzavřeny.